Novinky, aktuality

Dvoustovka

Čeho 200?

Naše mandlovice je k dostání už na 200 místech v České republice a na Slovensku! Je to hodně, nebo málo? Možná se někdo ušklíbne, že to není moc, ale pro nás to znamená, že 200 prodejců jsme oslovili a zaujali natolik, že jsou ochotni naše produkty propagovat. V drtivé většině jsme je nemuseli hledat, ale oslovili nás sami. 200 míst!

Když se ohlédnu na začátek, na naše první prodejní místo, které dnes již neexistuje (resp. vrátilo se k svému původnímu účelu), vidím dlooooouhou cestu. Uf.

Nápad zlegalizovat výrobu mandlovice jsem nosila v hlavě několik měsíců, než jsem se odhodlala začít, a podnikání jsem rozjížděla v době, kdy jsem chodila každý den do práce a děti byly na 1. stupni ZŠ.

Z garáže jsem vystěhovala auto a nastěhovala tam první palety s lahvemi. Naše garáž se tak stala prvním prodejním místem. Protože jsem neměla do začátku velký kapitál, spoustu práce jsem dělala sama. První etikety jsem na lahve lepila vlastnoručně. Chodila jsem spát po půlnoci a ráno vstávala do práce. Zjistila jsem, že tím, že jsem hyperaktivní a mám potřebu pořád něco dělat, mi chyběla záchranná brzda. V 6 ráno jsem věšela vyprané prádlo a vytírala země, v 7 chystala dětem svačinu do školy, v 8 jsem odešla do práce, odpoledne po práci jsem odpovídala na maily, dělala papírovou práci nutnou při podnikání s tvrdým alkoholem, úkoly s dětmi, večeři… no a když šly děti spát, lepila jsem etikety na flašky. Prostě jsem pořád zrychlovala. Když jsem si dala s kamarádkou schůzku v kavárně, měla jsem své velké laté vypité dřív, než jí vůbec donesli espresso. Vlastně mě tehdy zastavil až ošklivý zápal plic, po kterém jsem se dávala do kupy asi dva měsíce. Vzala jsem to jako varování a trochu jsem zvolnila.

Pak mi začala pomáhat maminka, později, jak flašek přibývalo, pomáhaly i kamarádky a bylo u toho vždycky veselo. Dříve se ženy po večerech scházely a draly peří, my jsme olepovaly flašky.

První větší prodejní akcí, kde jsme chtěli mandlovici představit širší veřejnosti, měly být burčákové slavnosti v mých rodných Hustopečích. Ale pozor – jsme v roce 2012 a republikou otřásá metanolová aféra! Vážně ten nejhorší možný čas na rozjíždění byznysu s tvrdým alkoholem. Podmínky pro prodej čehokoliv s obsahem lihu se velmi zpřísnily a my museli pořizovat nové kolky na lahve, udělat spoustu papírové práce, olepit dostatek lahví, zkrátka zabrali jsme a byli jsme připraveni... aby nakonec byla na začátek října vyhlášena prohibice a tvrdý alkohol se nesměl vůbec prodávat!

Pak jsme si pořídili stánek a začala jsem kromě večerů věnovat mandlovici také víkendy – vyjížděla jsem na farmářské trhy a různé akce a dávala lidem ochutnat. S prodejem na stánku mi od začátku pomáhal můj bratr Michal Heřman, který je ve firmě stále mou velkou oporou.

Ohlasy byly vesměs pozitivní a podařilo se navázat kontakty s prodejci, kteří chtěli mandlovici zařadit do svého sortimentu. A tak se mandlovice postupně rozletěla po celé republice a prodejních míst přibývalo a přibývá.

Z garáže jsme tak letos v květnu dojeli až do dvoustého prodejního místa. Jupí!

Děkujeme za to pochopitelně především vám, našim zákazníkům!

 

A pozor - chystáme pro vás letní překvapení, samozřejmě tekuté a alkoholické! ;-)

A tu dvoustovku, tu ještě oslavíme! Sledujte náš facebook, abyste to nepropásli.

Prohlédněte si naši mapu v sekci Kam pro mandlovici.

 

P. S.: Přikládám pár fotek ze starých časů… :-)

 

Auto se do garáže už nevešlo

 
 
 
Napsali jste o nás

Šárka Kašpárková: "Loni jsem Hustopečskou mandlovici ochutnala poprvé, zamilovala si ji a dnes jsem si pro ni zajela znovu," prozradila bronzová medailistka z olympijských her 1996 v Atlantě.

Čtěte více

 
Nezletilým alkohol neprodáváme. Užíváním tohoto webu stvrzujete, že jste starší 18 let.
Reklama, design, webová stránka www.MATLOCHA.cz