Mandloňové sady
Jak se dostat do sadů?

 Mandloňové sady - Evropský unikát v Hustopečích

Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky skutečnou raritou. Historie pěstování mandloní na našem území sahá až do 17. století. V době největšího rozmachu kolem roku 1960 rostlo v Hustopečích více jak padesát tisíc mandloní na 185 hektarech.

 

Mandle byly pěstovány především pro gastronomické účely a pro přípravu vysoce kvalitních produktů. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomickým, a tak došlo k postupnému zmenšování sadů. Po listopadu 1989 přestal být o úrodu zájem úplně.

K záchraně mandloňových sadů přispěly v roce 2010 finance z evropských dotačních titulů. Dnes město Hustopeče spravuje dva mandloňové sady, které čítají 850 vzrostlých stromů, a jeden nově vysazený sad. Atraktivitu a zájem turistů o mandloně zvýšila nově vybudovaná rozhledna stojící na okraji mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu.

K samotnému věhlasu Mandloňových sadů pomohly také Slavnosti mandloní a vína, které se každoročně konají právě v období, kdy by měly mandloně být v plném květu.

  

Mandloňové sady, stejně jako Mandloňové arboretum vybízí k návštěvě především v době květu. Poskytují ale příjemné prostředí pro klidné posezení i během celého léta. Ještě před začátkem podzimu lze na stromech pozorovat plody, tedy mandle v zelené slupce. A později, během září, už je lze i sbírat. Trhání ze stromů je zakázáno, samosběr spadlých plodů je ale zcela povolen. V zimním období si zase můžete prohlédnout ničím nerušený výhled na Pálavu, a díky rozhledně i do okolí. Stromy bez listí umožní krásný pohled na okolní lehce kopcovité prostředí.

 

Historie mandloňových sadů v Hustopečích

Mandloňový sad v Hustopečích vznikl jako výsledek snahy o naprostou soběstačnost socialistického Československa. Po druhé světové válce se k nám dováželo 300 vagónů mandlí ročně a vláda si spočítala, že bude výhodnější si mandle vypěstovat. Ale kde?

  

Po celé republice se rozjeli odborníci a hledali ideální místo, kam by se vešel opravdu rozlehlý sad a kde by zároveň byly vhodné půdní i klimatické podmínky. Zároveň byla vyhlášena akce Propagace výsadby mandlovníků. Mandloňová sadba se pěstovala v Horních Heršpicích a zájemci z celé republiky si ji mohli zakoupit za režijní ceny (zpočátku ji bylo možné získat i zdarma).

Hustopeče svou polohou patří mezi nejteplejší místa v České republice, s dlouhým létem a krátkou zimou. Celkově byla tato oblast shledána jako velmi vhodná; hustopečské kopce byly se svým suchým a teplým podnebím nejvíc podobné íránským horám, které jsou považovány za možnou pravlast mandloně. Navíc Hustopeče dokázaly poskytnout místo, které nebylo zemědělsky využíváno, tudíž založení sadu nezmenšilo plochu orné půdy.

  

První výsadba mandloní

Z pozemkového fondu MěNV Hustopeče bylo již v roce 1948 určeno pro výsadbu mandloní prvních 14 ha půdy, původně určené pro zalesnění. Dále bylo nutné některé okolní pozemky vykoupit od majitelů a plocha půdy určené pro sad se postupně rozšiřovala – v roce 1952 již celková rozloha činila asi 186,5 ha.

První výsadba mandloní byla provedena na jaře roku 1949, další pak ještě téhož roku na podzim. Bylo vysázeno 3230 sazenic mandloní na ploše 9,18 ha, v roce 1950 pak dalších 7200 sazenic. V roce 1951 pak kromě 8900 nově vysazených stromků muselo být ještě 1263 stromků podsazeno jako náhrada za ty, které uschly.

První stromky byly vysazovány na prudké svahy kolmo na vrstevnice. V řadách nebyly dodržovány přesné vzdálenosti, ale jen přibližně 5 m. To mělo a má nepříznivý vliv na splavování půdy. Proto se u novější výsadby již hlídalo, aby bylo možné obdělávat sad po vrstevnicích, případně byly svahy terasovány.

Několik prvních let byly mandloně pečlivě sledovány. Zemědělci vysadili několik různých kultivarů a z nich měly být vybrány ty nejvhodnější pro velkovýrobní pěstování. Volila se Miss Mandloň. Porota chtěla vybrat mandloň s nejlepším vzrůstem, vysokou úrodností, vhodným tvarem koruny, lehkou oddělitelností plodů od plodonoše (kvůli požití setřásačů při sklizni), odolnou vůči chorobám i vůči nízkým teplotám. Tuto soutěž vyhrála mandloň s názvem Rakvická.

Vytvoření původního genofondu jihomoravských mandloní

V 60. letech se pak kultivar Rakvická použil jako matečný materiál a opět byly vysazovány nové stromky – sad se rozšířil na pozemky, kde se dříve pěstovaly léčivé rostliny. Postupně tak vznikla jednotná a ucelená výsadba a vytvořil se původní genofond jihomoravských mandloní.

Názvy kultivarů, které dnes najdete v hustopečském sadu, jsou místní, v pomologii se nevyskytují. Většinou jsou odvozené podle původních lokalit: Rakvická, Lovosická, Popická, Broskvomandloň, Selekce č. 3, Selekce č. 4, Mission (Kalifornská mandloň), Bugo (Bulharská mandloň). Podle Hustopečí byla pojmenována Hustopečská sladkojaderná (typ č. 6).

Kdy kvetou mandloně

Mandloně kvetou každý rok v trochu jinou dobu. V rozmezí od poloviny března do poloviny dubna. Záleží na počasí. O jejich květu ale dáváme vědět na webu, ale také na Facebooku Mandlarna.cz

 

Mandloně a Mandlovka

Mandlovka je inspirována právě mandloňovými sady v Hustopečích. Je vyrobená podle originální receptury bývalého správce hustopečských mandloňových sadů, ta jediná pravá. Naše Mandlovka bývá s radostí přijímaným dárkem, díky své síle a lahodnosti obvykle velmi potěší muže i ženy. Velmi často se však od zákazníků dozvídáme, že se jim lahev darovat nepodařilo, neboť se s ní nebyli s to rozloučit. Někteří Mandlovku pořizují za účelem vytvoření dobrého dojmu na pozvané hosty, po čase ale připouštějí, že před příchodem návštěvy Mandlovku raději schovávají, aby si ji později sami mohli vychutnat. Vyberte si tu svoji na našem e-shopu.

  

Mandloňové sady se nadále rozrůstají

V březnu 2021 začala Hustopečská mandlárna s výsadbou mandloňového arboreta. Mandloňové arboretum by mělo být unikátním genofondem mandloní ve střední Evropě. Více o arboretu se dozvíte zde: Mandloňové arboretum

 

Jak se dostanete do mandloňových sadů

Do sadů vede mnoho cest. Všechny jsou v podstatě vhodné pro pěší, ale pokud půjdete třeba s kočárkem, určitě to neberte tou nejkratší cestou. Nejen že by vás čekal strmý kopec, ale připravili byste se také o krásnou procházku kolem rybníků, a ranče Valkýra.

 

Nejkratší cesta
Rozhodně není pro již zmíněné kočárky. Nejkratší cesta totiž vede kolem hřbitova, dále kolem vinařství Starý vrch, a strmým kopcem přímo nahoru do sadů. Ani pro cyklisty to nebude hračka, ale ty zdatnější určitě nechceme odradit.

Trochu delší cesta pak vede ulicí Šafaříkova, a přímo mezi výběhy ranče Valkýra pak vpravo také kopcem do sadů.

Nejdelší, ale nejkrásnější cesta pak začíná stejně jako předchozí. Šafaříkovou ulicí směrem k ranči Valkýra, ale po zpevněné asfaltové cestě dále až k rybníkům. Dále doprava, a kolem ovčí farmy stále po zpevněné cestě, která vás dovede na kopec, na němž je třeba vydat se vpravo. Svůj cíl pak po krátkém soupaní budete mít na dohled.

Co cestou nevynechat?
Vinařské uličky nad náměstím v Hustopečích, tedy především ulici Na Hradbách, zmíněný ranč Valkýra, ale také vinařství Starý Vrch. Na cestu si nezapomeňte dát u nás v kavárně mandlovou kávu, nebo třeba panáčka. :) Cestou zpět se můžete ovlažit třeba na městském koupališti.

Připravili jsme pro vás tipy na výlety na samostatné stránce Tipy na výlet

Mapa cesty k mandloním

Historie mandloňových sadů

Mandloňové sady v Hustopečích jsou jedinečnou raritou na území celé České republiky. Historie pěstování mandloní na našem území sahá do 17. století. V době největšího rozmachu kolem roku 1960 rostlo v Hustopečích více jak 50 tisíc mandloní na 185 hektarech.

Mandle byly pěstovány pro gastronomické účely a produkty vysoké kvality. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomickým, a tak došlo k postupnému zmenšování sadů. Po listopadu 1989 přestal být o úrodu zájem úplně.

K záchraně mandloňových sadů přispěly v roce 2010 finance z evropských dotačních titulů. Dnes město Hustopeče spravuje dva mandloňové sady, které čítají 850 vzrostlých stromů, a jeden nově vysazený sad. Atraktivitu a zájem turistů o mandloně zvýšila nově vybudovaná rozhledna stojící na okraji mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu.  

Mapu si můžete stáhnout v plné velikosti pomocí přiloženého odkazu níže.

​​​​​​

 

 

 

Soubory ke stažení

Sledujte nás na
sociálních sítích
facebook instagram youtube